Proč konstrukce letadel na počátku 20. století byla nepřesná?
Na počátku 20. století bylo letecké konstrukci nepřesné z mnoha důvodů. Letadlo bylo novým vynálezem, který představoval revoluci ve světě dopravy a bojových letů. V tu dobu ale neexistovaly technologie ve výrobě, které by umožnily vědecké přesnosti v designu letadel. Tento nedostatek technických znalostí a schopností představovaly základní limity, co se týče přesnosti konstrukce letadel.
Konstrukce letadel ve 20. století byly také limitovány konvenčními technologiemi pohonu. Palivové motory byly silné, ale rázy motorů, nutící trup letadla udržet svou konstrukci proti vibracím, byly důsledkem nedostatků ve vývoji letadlových materiálů. Lemování technologií bylo omezené a konstrukční materiály byly nestabilní, stále se měnily a naráželi na stejné problémy s konstrukcí.
Dalším faktorem, který limitoval přesnost letadel, bylo chybějící propojení mezi mechaniky jakožto konstruktéry a inženýry jako projektanti. Tito profesionálové neměli pochopení pro základní principy letadel a jejich konstrukčních specifikací. Jejich neznalost způsobila, že konstrukce letadel byla nepřesná, protože selhávala na příliš mnoha úrovních.
Letecká společnosti byly také omezeny ve výzkumu a vývoji nových technologií. Peníze, energie a čas, které byly investovány do výzkumu, byly omezené a většina prostředků byla v rozporu s průmyslovými normami a regulačními požadavky státních orgánů. To znamenalo, že letecké společnosti musely využívat starou technologii, i když existovaly modernější možnosti.
Všechny tyto faktory přispěly ke konstrukci letadel, která byla nepřesná ve 20. století. Kromě toho, bezpečná navigace bylo v té době velmi obtížná a náročná. První letečtí konstruktéři dosáhli neuvěřitelných úspěchů, ale ve skutečnosti jim scházelo moderní technologie, aby uspěli v designu bezpečných letadel.